Ojedinělé dílo české kastelologie. Autoři poprvé v úplnosti popsali, zaměřili a zdokumentovali na 50 hradních lokalit okresu Česká Lípa, který je na tyto památky středověkého fortifikačního stavitelství jedním z nejbohatších v České republice. U všech lokalit autoři uvádějí jejich přesnou polohu, písemné a archeologické prameny, plán lokality a soupis literatury. Kniha je doplněna řadou unikátních fotografií a dalšího obrazového materiálu, nechybějí ani rejstříky jmen, pod nimiž byly lokality uváděny v místopisné literatuře a na ...

Čtenáři se nyní dostává do rukou kniha, jež si klade za cíl nejen prohloubit naše dosavadní vědomosti o olomoucké pevnosti v 19. století, ale i zaplnit a napravit některá bílá místa a nepřesnosti v dosavadní historické práci. Autor nabídne čtenáři netradiční pojetí výkladu, který je založen na několikaletém výzkumu archivních pramenů v tuzemských archivech, především však v Rakouském státním archivu, Válečném archivu ve Vídni. Nahlédneme na olomouckou pevnost očima soudobých inženýrů a vojenských špiček a prostřednictvím písemného materiálu, který nám zanechali, se pokusíme vykreslit evoluci záměrů a plánů s olomouckou pevností v kontextu mezinárodněpolitického vývoje, přičemž neopomeneme ani konfrontaci těchto plánů a záměrů s reálnou výstavbou. Budeme sledovat, jaké faktory ovlivňovaly proces modernizace olomouckých fortifikací i genezi jejich vlastní výstavby. Výklad tedy bude zaměřen především na stavební vývoj olomoucké pevnosti (v intencích dochovaného a prostudovaného materiálu) a na rozkličování složitého administrativního procesu, jenž byl se stavebními aktivitami ...

Císař a král Karel IV. se zasloužil o vybudování celé řady monumentálních staveb, ovšem zvláštní pozornost věnoval Svatovítské katedrále na Pražském hradě. Měla se stát vrcholným dílem gotiky - kamenným ztělesněním víry, symbolem královského majestátu, sídlem arcibiskupa, střediskem kultu zemských patronů, dějištěm slavnostních korunovací, pohřebištěm královským a vlastně i národním. Žádný jiný kostel v Evropě nespojoval tolik důležitých funkcí najednou. Projekt prvního stavitele katedrály Matyáše z Arrasu patřil už ve své době doslova ke stavebním zázrakům. Jednoznačné zadání přenést do Prahy styl jihofrancouzských katedrál nenápadně přizpůsobil vlastním představám i místním tradicím. Přístup jeho nástupce Petra Parléře byl natolik osobitý, geniální a přitom architektonicky riskantní, že se dostal do konfliktu s tehdy uznávanými pravidly. A tak chrám zasvěcený původně neznámému sicilskému mučedníku Vítovi v srdci naší metropole budí i v 21. století úžas svou impozantní vznešeností z dálky, z blízka i zevnitř. Pražská katedrála není nejstarší, nejširší ani nejvyšší v Evropě. Její jedinečnost spočívá v ohromující vyváženosti. Celková délka stavby je 124 metrů a šířka transeptu dosahuje 60 metrů. Klenba se tyčí do výšky pres 33 metrů a téměř stometrová tzv. jižní věž dodává hlavnímu městu čitelné charakteristické panorama. Slovo Boží může v posvátném prostoru katedrály vyslechnout najednou víc než osm tisíc ...