La baroque, nepravidelná perla. Skutečně příznačné označení pro umělecké období, kterému dala jméno. Symbol nadpozemské krásy, zázrak barev a umění architektů, kterým se dokonalostí podařilo oslovit chudáky i krále. Věřící se už nemuseli krčit v románských bazilikách, obávat se budoucnosti v mystickém temnu gotických katedrál nebo se hledat v obtížně čitelné renesanci. O tom všem je barokní Praha. Její návštěvníci se vzácně shodují, že s příchodem do města mají pocit vzácného porozumění. Jakoby naráz se stali jeho součástí. Zatímco jiná města skrývají svoji tvář v mlze a mlčení, město nad Vltavou září jedinečnou krásou, kterou sem přineslo několik generací stavitelů, původem z nevelké oblasti na severu Itálie. Stačilo jim jen několik desetiletí, aby v 17. století stvořili jedinečný architektonický sloh, který je v mnohém srovnatelný s nejvelkolepějšími stavbami Říma. Barokní duše Prahy se zrodila z tragických rozporů třicetileté války, ovšem zdaleka není tak náboženská, jak zněla původní objednávka církevních řádů a zahraniční šlechty. Z osudového konfliktu se zrodilo umění, stále častěji obdivované a uznávané jako jedinečný fenomén: české ...

Pražský hrad a jeho okolí vytvářejí jedinečnou, monumentální a dramatickou scenérii, v níž se odrážejí dějiny i současnost hlavního města i celé země. Jedním z mimořádně významných obrazotvorných prvků v tomto panoramatu je mozaika zahrad a parků, které obklopují sídlo českých vládců, na mnoha místech pronikají jeho hradbami a jinde naopak tvoří jeho přirozené hranice. Publikace Zahrady u Pražského hradu je prvním komplexním dílem, v němž přiměřenou roli sehrává každá ze zahrad tvořících zelený prstenec kolem hradních dominant. Autor Jan Žáček spolu s fotografem Přemyslem Vackem a výtvarníkem Jiřím Sochovským připravili reprezentativní, bohatě ilustrovanou exkluzivní knihu, která by neměla chybět v knihovně žádného zájemce o pragensia, která ale zároveň daleko překračuje rámec jakéhosi turistického průvodce po zahradách Pražského hradu. Je totiž rozsáhlou výpovědí o historických kořenech i současné podobě tamního zahradního mikrosvěta, výkladem o architektonických, zahradnických, botanických a zejména lidských souvislostech, událostech i osudech, jež se do dnešní tváře hradních zahrad ...

Karlštejn je nejvýznamnějším hradem v Čechách a pravděpodobně jedním z nejznámějších v Evropě. Začnete-li se ale jeho historií zabývat podrobněji, zákonitě zjistíte, že císař a král Karel IV. právě v případě této stavby nestál o publicitu. Jako by si přál, aby to byl hrad pro veřejnost neviditelný. I jindy upovídaní kronikáři jsou v případě Karlštejna přímo tajemní. Neznáme ani rok jeho založení. Přestože to byla stavba mimořádně nákladná, o její historii nevíme téměř nic. Samozřejmě ani o záměru, proč byl vznikla. Vzácná informace o tom, že cílem Karla IV. bylo postavit si po vzoru francouzských králů letní sídlo, když některé stěny dosahovaly tloušťky téměř sedmi metrů, je nedůvěryhodná. Stejně tak není v historických pramenech doloženo, že Karlštejn měl být hradem sv. grálu. A tak nakonec jedinou jistotou zůstává, že od počátku počítal s umístěním nejvzácnějšího pokladu, říšských svátostin. Jejich správce byl z historické tradice nezpochybnitelným vládcem Svaté říše římské. Jenže shodou neblahých okolností říšský korunovační poklad pobyl ve zdech hradu pouze několik desetiletí. Oproti tomu české korunovační klenoty, s jejichž uložením zde ale Karel IV. nikdy nepočítal, vydržely za mnoha zámky dokonce několik staletí. Hrad Karlštejn je místem mnoha tajemství. Odhalit některá z nich bylo cílem této ...