Zájem o poznání různých podob prostředí našeho života, jak se v průběhu času měnily nebo zanikaly, je stále živý. A tak se v tradiční edici Zmizelá Praha ocitají témata, která byla doposud jen na okraji pozornosti. Jde především o industriální stavby a prvky města, jejichž překotný zánik během posledního desetiletí vyvolal spontánní společenskou potřebu zabývat se jejich hodnotou, dokumentací i možnostmi konverze. K jejímu naplňování by měla přispět i tato edice. První svazek z nové řady se věnuje všeobecně oblíbenému tématu železnice. Právě tato oblast v Praze prožívá v současnosti tak dynamickou proměnu, že jen během přípravy knihy bylo nutné některé stavby či prvky pomyslně přeřadit z kategorie existujících do kategorie zmizelých. Kniha však nemá být jen nostalgickým lkaním nad neúprosným osudem, ale pro každého vnímavého zájemce i pomůckou, jak najít k industriální architektuře prostřednictvím poznání historie a pochopení souvislostí vlastní ...

Jan Kotěra navrhl za svůj nepříliš dlouhý život téměř čtyřicet vil a rodinných domů, z nichž byla realizována více než polovina. Publikace, vydaná v rámci Roku Jana Kotěry, tedy 140. výročí narození tohoto architekta, představuje všechny jeho realizované vily, rodinné domy a obytné kolonie. Dále se publikace věnuje třem městům, ve kterých Kotěra zanechal nesmazatelné stopy. Silně zasáhnul do architektonické podoby města Hradce Králové, na jehož přerodu v město moderní spolupracoval se starostou města Františkem Ulrichem. Významná byla také Kotěrova spolupráce s Tomášem Baťou, pro kterého ve Zlíně navrhl vilu a kolonii obytných domů pro Baťovu firmu. Svou prací tak položil základy zlínské urbanistické tradice. Třetím městem je samozřejmě Praha, kde sice Kotěra nemohl realizovat tolik staveb, kolik by si zasloužil, avšak díky němu a jeho působení na dvou pražských vysokých školách se zde začal rozvíjet moderní pohled na architekturu. Publikaci uzavírají kapitoly o žácích a pokračovatelích Jana Kotěry, konkrétně o Josefu Gočárovi a Františku Lýdie Gahurovi. V závěru jsou také umístěny mapy s vyznačením jednotlivých rodinných domů tohoto slavného ...

Základem knihy jsou "kalendária" - sloupky, jimiž autor po desetiletí připomínal v odborných časopisech životní výročí významných urbanistů, architektů a mnoha osobností různých profesí, jako jsou inženýři, krajináři, politici, ekonomové, sociologové, psychologové a jiní, kteří se zapsali do vývoje plánování a stavby měst a jejichž dílo má co říci i dnešku. Abecedně řazený heslář by totiž o vývoji urbanismu příliš mnoho neříkal, působil by náhodně, proto se autor rozhodl pro méně běžnou formu a osobnosti seřadil chronologicky, případně seskupil tematicky. Vytvořil tak celistvý obraz dějin urbanismu téměř do současnosti. Od ní nám zatím chybí dostatečný odstup a velké projekty jsou nyní obvykle dílem celých kolektivů a těžko se rozeznává přínos jednotlivců, o který autorovi ...