Publikácia historika Tomáša Januru poukazuje na význam a dejiny Liptova prostredníctvom zmapovania určitého typu profánnych architektonických pamiatok. Je prvou svojho druhu na Slovensku. Jej cieľom je zvýšiť záujem obyvateľstva o vlastné kultúrne dedičstvo, ale zároveň aj prispieť k turistickej atraktívnosti regiónu a k rozvoju cestovného ruchu. Autor sa v knihe zameral na obdobie 14. až 19. storočia. Sú to storočia, ktoré ohraničujú vznik prvých a posledných kaštieľov a kúrií. Ťažisko publikácie tvoria úplne nové informácie, získané autorom na základe archívneho výskumu, ktorý sa najviac dotýkal 18. storočia. Celkovo je zdokumentovaných 99 objektov vrátane tých, ktoré nie sú doposiaľ zaradené v súpise pamiatok alebo v zozname NKP. Tento počet nie je považovaný za konečný. V úvode knihy je štúdia o vývoji šľachtického staviteľstva na pozadí historického vývoja udalostí celoštátneho charakteru s dôrazom na dopad, vývoj a špecifiká tohto diania priamo v regióne Liptova. Publikácia ďalej predstavuje vo forme jednotlivých hesiel každý kaštieľ a kúriu osobitne prostredníctvom fotografie a sprievodného textu. V texte autor popisuje vývoj stavebných zmien a úprav a uvádza aj ďalšie fakty vzťahujúce s k objektom, napr. pôvodných a ďalších majiteľov objektu, spôsob nadobudnutia, význam konkrétneho rodu, jeho majetkové pomery, prípadné významné udalosti viažuce sa k objektu a pod. Pre účely publikácie boli exteriéry všetkých doposiaľ existujúcich objektov fotograficky zdokumentované. V niektorých prípadoch, kde architektúra prešla zásadnými zmenami svojej podoby, resp. jej vzhľad je deštruovaný časom, je fotografia súčasného stavu doplnená starším dokumentačným materiálom pre porovnanie. Pri niektorých objektoch sú použité nákresy ...

Architektura štěstí je jednou z "knih života", kterými chce autor obrátit zrak čtenářů na věci všední, věci kolem nás a otevŕít jim oči v jejich vnímámí. Jedním z důležitých, ale opomíjených důvodů, proč se cítíme šťastní či nikoli, je prostředí, v němž žijeme - ovlivňují nás zdi, židle, budovy i ulice, které nás obklopují. Přesto bývá zájem o architekturu a design často odbýván jako frivolní až požitkářský. Architektura štěstí začíná od myšlenky, že to kde jsme, může silně ovlivnit to, kým bychom mohli být - a argumentuje tím, že je úkolem architektury je, aby nám stále a výmluvně připomínala náš vlastní potenciál. I když se mnoho architektů úplně vyhýbá diskuzi krásy, tato kniha se točí kolem velmi široké a naivní otázky "Co je krásná budova?" Najít odpověď se rovná výpravě do filozofie a psychologie architektury a cílem je změnit náš pohled na naše domovy, ulice i na sebe sama. Ve vydavatelství KNIHA ZLIN vychází také další z "knih života", Umění cestovat a Útěcha ve ...

Období industrializace vtisklo výrazné rysy evropským městům, jejich urbanistické struktuře a často i siluetě. S úpadkem tradičních výrobních odvětví, který začal ve vyspělých zemích Evropy na sklonku 60. let 20. století, v České republice pak v průběhu 90. let, došlo v mnoha průmyslových městech k uvolnění četných výrobních objektů a zařízení, města a jejich výrobní zóny prošla procesem ekonomické transformace a funkční i prostorové restrukturalizace. Vedle těchto výrobních území lze si povšimnout zániku původního účelu u dalších specifických druhů zastavěných území a celků, jež jako nositelé dobové funkce, tak i představitelé kulturní tradice a historické hodnoty své doby často představují potenciální předměty nového funkčního využití, konverze. Co s dědictvím industriálního období, jak naložit se zavřenými továrnami - má význam zachovávat tyto opuštěné areály a pokoušet se přeměnit je pro jinou funkci, potřebnou ve městě, v regionu? Hledání odpovědi na tyto otázky je nalézáním řešení jak, jakým způsobem prodloužit život našim továrnám a a priori i našim městům, kde, v jakých podmínkách a souvislostech formulovat nové programy pro jejich využití. Publikace nastoluje zamyšlení nad vývojem názorů profesionálních architektů a urbanistů z evropských zamí na procesy konverzí v uplynulých dvaceti letech. Uvádí příklady úspěšných konverzí od projektů nového využití a uzpůsobování jednotlivých budov, přes plány a realizace rozsáhlých konverzí v rámci urbanistických operací a akcentuje také ty nejnovější a nejkomplexnější přístupy, které formulují konverzi jako součást souboru nástrojů k realizaci konkrétní rozvojové ...