HP designjet 111 with Tray-hluk

Architektura štěstí je jednou z "knih života", kterými chce autor obrátit zrak čtenářů na věci všední, věci kolem nás a otevŕít jim oči v jejich vnímámí. Jedním z důležitých, ale opomíjených důvodů, proč se cítíme šťastní či nikoli, je prostředí, v němž žijeme - ovlivňují nás zdi, židle, budovy i ulice, které nás obklopují. Přesto bývá zájem o architekturu a design často odbýván jako frivolní až požitkářský. Architektura štěstí začíná od myšlenky, že to kde jsme, může silně ovlivnit to, kým bychom mohli být - a argumentuje tím, že je úkolem architektury je, aby nám stále a výmluvně připomínala náš vlastní potenciál. I když se mnoho architektů úplně vyhýbá diskuzi krásy, tato kniha se točí kolem velmi široké a naivní otázky "Co je krásná budova?" Najít odpověď se rovná výpravě do filozofie a psychologie architektury a cílem je změnit náš pohled na naše domovy, ulice i na sebe sama. Ve vydavatelství KNIHA ZLIN vychází také další z "knih života", Umění cestovat a Útěcha ve ...

Mrakodrapy se zrodily před více než sto lety - od té doby se rozšířily po celém světě a dnes patří k nejtypičtějším budovám modernismu. V době svého vzniku představovaly naprosto nové pojetí, jehož základem bylo nakupit na sebe mnoho pater a při konstrukci využívat masově vyráběných panelů, které byly pro nový průmyslový věk typické. Ve skutečnosti však spojovaly archetypy paláce, věže a zvonice (ale také hory, kaňonu, rokle a stalaktitu), které někdy až výstředním způsobem kombinovaly s futuristickými prvky jako ze sci-fi filmů. Dnes již nejsou výjimkou superstavby ve tvaru kuželů nebo plachet a přitom je nikdo nepovažuje za kýč. Jsou výstředními sny světových hvězd architektury, jež nejsou svázány konvencemi běžných stavebních postupů, které přední stavitelské firmy proměňují pomocí moderních technologií ve ...

Kniha amerického filozofa Karstena Harriese (1937) Etická funkce architektury patří k nejvýznamnějším spisům teorie architektury na přelomu 20. a 21. století (první vydání 1998). Autor v ní hledá odpověď na otázku, zda a jak nám architektura může pomoci nalézt naše místo v současném světě. Stavby podle něj proměňují prostor v místo, tím pomáhají vytvářet společný étos a mají tudíž etickou funkci. Étos chápe v původním filozofickém pojetí, tedy jako jednotu eticko-morálních norem, cílů a hodnot lidského společenství. Tuto jednotu architektura pomáhá formovat. Z týchž pozic ovšem Harries obviňuje moderní architekturu z účasti na degradaci současného života a kritizuje modernistickou představu, že architektura je součástí technologické kultury, která na místo básnického "bydlení člověka" staví diktaturu k tomuto účelu vytvořeného stroje, což vedlo ke ztrátě hierarchického prostoru a k vykořenění - zisk svobody je vykoupen bezdomovectvím a ztrátou orientace. Autor se vyslovuje pro zahrnutí těla a lidského měřítka do architektury, která má vyjádřit charakter místa či regionu a navrátit člověka celku. První české vydání je opatřeno zasvěceným doslovem prof. Jindřicha Vybírala, bibliografií a jmenným ...