Nové plotre HP Designjet 111, T770 a Z5200

Leopold Bauer (1872 - 1938) je postava toho druhu, jaký historie moderní architektury donedávna příliš nemilovala. Na počátku své dráhy patřil k protagonistům moderní architektury ve střední Evropě, později však popřel svá východiska a přešel na pozice nového historismu. Vila advokáta Karla Reissiga v Brně postavená v letech 1901 - 1902 je jeho první a pravděpodobně také nejvýznamnější architektonickou realizací. Autor s erudicí sobě vlastní a se smyslem pro detail i široké souvislosti předkládá kultivovaným jazykem a zajímavou formou fresku vývoje rodinného domu ve středoevropském kontextu, ale nezapomíná stále poukazovat na provázanost s vývojem světové architektury a na kořeny, jež skrývají principy stavění na počátku nového století. Hlavními prameny k autorově práci jsou jeho detailní znalosti zahraniční literatury a vlastní zevrubný archivní výzkum. Představuje dům, který byl dobovou publicistikou označen za první moderní dům v Rakousku, jeho architekta i stavebníky. Jindřich Vybíral studoval bohemistiku, historii a dějiny umění na univerzitách v Ostravě, Brně a Londýně. Působí jako profesor a vedoucí katedry dějin umění na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. O architektuře 19. a 20. století vydal řadu studií a také knižní publikace Zrození velkoměsta (1997 a 2003, německy 2001), Století dědiců a zakladatelů (1999), Česká architektura na prahu moderní doby (2002) a Mladí mistři (2002, německy ...

Období industrializace vtisklo výrazné rysy evropským městům, jejich urbanistické struktuře a často i siluetě. S úpadkem tradičních výrobních odvětví, který začal ve vyspělých zemích Evropy na sklonku 60. let 20. století, v České republice pak v průběhu 90. let, došlo v mnoha průmyslových městech k uvolnění četných výrobních objektů a zařízení, města a jejich výrobní zóny prošla procesem ekonomické transformace a funkční i prostorové restrukturalizace. Vedle těchto výrobních území lze si povšimnout zániku původního účelu u dalších specifických druhů zastavěných území a celků, jež jako nositelé dobové funkce, tak i představitelé kulturní tradice a historické hodnoty své doby často představují potenciální předměty nového funkčního využití, konverze. Co s dědictvím industriálního období, jak naložit se zavřenými továrnami - má význam zachovávat tyto opuštěné areály a pokoušet se přeměnit je pro jinou funkci, potřebnou ve městě, v regionu? Hledání odpovědi na tyto otázky je nalézáním řešení jak, jakým způsobem prodloužit život našim továrnám a a priori i našim městům, kde, v jakých podmínkách a souvislostech formulovat nové programy pro jejich využití. Publikace nastoluje zamyšlení nad vývojem názorů profesionálních architektů a urbanistů z evropských zamí na procesy konverzí v uplynulých dvaceti letech. Uvádí příklady úspěšných konverzí od projektů nového využití a uzpůsobování jednotlivých budov, přes plány a realizace rozsáhlých konverzí v rámci urbanistických operací a akcentuje také ty nejnovější a nejkomplexnější přístupy, které formulují konverzi jako součást souboru nástrojů k realizaci konkrétní rozvojové ...

V nejnovějším vydání této výjimečné knihy z pera světového autora bestsellerů a odborníka na problematiku AutoCADu, naleznete praktického a zevrubného průvodce na cestě stavbou solidních základů znalosti a efektivního využití nejnovější verze AutoCADu...