Prvý diel z plánovaného cyklu Ľubomíra Longauera Úžitková grafika na Slovensku po roku 1918 nesie názov Modernosť tradície. Autor sa venuje začiatkom slovenskej úžitkovej grafiky. Po pomalom rozbehu došlo k nebývalému rozmachu slovenského kultúrneho života. Koncom dvadsiatych rokov sa výraznejšie presadili Martin Benka, Andrej Kováčik, Jaroslav Vodrážka, Karol Ondreička, Jozef Cincík, Štefan Bednár a koncom tridsiatych rokov Rudolf Fabry. Každý z nich má v knihe svoj medailón, ktorý predstavuje umelcovu tvorbu počas celého jeho života. Okrem toho sú v knihe kapitoly, ktoré sa zaoberajú celkovou situáciou v slovenskej úžitkovej grafike v rokoch 1918 až 1938. Publikácia je bohato ilustrovaná stovkami dobových prác, z ktorých väčšina patrí medzi zabudnuté a v tomto rozsahu a kontexte ešte nebola ...

Foltýnovo dílo můžeme chápat jako encyklopedii evropského moderního malířství, najdeme v něm kapitoly ovlivněné expresionismem, kubismem, surrealismem, věnované abstraktnímu umění či deskriptivnímu realismu. Monografie vycházející u příležitosti jeho retrospektivní výstavy v Moravské galerii v Brně obsahuje vedle odborných textů i soupis díla. Cílem rozsáhlého projektu je představit život a tvorbu českého moderního malíře Františka Foltýna (1891-1976), který je spolu s Kupkou označován za jednoho z našich nejdůležitějších malířů nefigurativního ...

Období industrializace vtisklo výrazné rysy evropským městům, jejich urbanistické struktuře a často i siluetě. S úpadkem tradičních výrobních odvětví, který začal ve vyspělých zemích Evropy na sklonku 60. let 20. století, v České republice pak v průběhu 90. let, došlo v mnoha průmyslových městech k uvolnění četných výrobních objektů a zařízení, města a jejich výrobní zóny prošla procesem ekonomické transformace a funkční i prostorové restrukturalizace. Vedle těchto výrobních území lze si povšimnout zániku původního účelu u dalších specifických druhů zastavěných území a celků, jež jako nositelé dobové funkce, tak i představitelé kulturní tradice a historické hodnoty své doby často představují potenciální předměty nového funkčního využití, konverze. Co s dědictvím industriálního období, jak naložit se zavřenými továrnami - má význam zachovávat tyto opuštěné areály a pokoušet se přeměnit je pro jinou funkci, potřebnou ve městě, v regionu? Hledání odpovědi na tyto otázky je nalézáním řešení jak, jakým způsobem prodloužit život našim továrnám a a priori i našim městům, kde, v jakých podmínkách a souvislostech formulovat nové programy pro jejich využití. Publikace nastoluje zamyšlení nad vývojem názorů profesionálních architektů a urbanistů z evropských zamí na procesy konverzí v uplynulých dvaceti letech. Uvádí příklady úspěšných konverzí od projektů nového využití a uzpůsobování jednotlivých budov, přes plány a realizace rozsáhlých konverzí v rámci urbanistických operací a akcentuje také ty nejnovější a nejkomplexnější přístupy, které formulují konverzi jako součást souboru nástrojů k realizaci konkrétní rozvojové ...